Zdravotní testy

Plemeno Coton de Tuléar se všeobecně řadí mezi plemena, která nejsou větší měrou zatížena závažnými genetickými onemocněními. Sledování zdraví jedinců chovaných v České Republice je nedílnou součástí zvyšování kvality chovu v rámci klubu. Proto je i v zápisním řádu klubu Coton de Tuléar následující ustanovení:

Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba především respektující zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Čistokrevný pes je dědičně zdravý, jestliže zdědil standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické, nikoli však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví jeho potomků. V tomto ohledu se musí dbát na to, aby nedocházelo ke zveličování a přehánění plemenných znaků, které by mohly nepříznivě ovlivnit funkční zdraví psů. Do chovu nejsou připuštěni zejména psi a feny, kteří mají dědičně podmíněnou vadu, jež je z chovu vylučuje.

 

Povinná zdravotní vyšetření 

1) LUXACE PATELLY

S platností od 1. 1. 2002 je povinností majitele jedince plemene Coton de Tuléar předložit při bonitaci „Protokol o vyšetření zvířete na luxaci patelly (čéšky)“. Bez tohoto vyšetření nemůže být jedinec plemene Coton de Tuléar zařazen do chovu.

Výsledky hodnocení luxací čéšek 1/1, 0/1, 1/0  neznamenají omezení v chovnosti.

Seznam veterinárních lékařů, kteří jsou specialisty v oboru posuzovatelů luxací pately můžete najít na internetových stránkách Komory veterinárních lékařů ČR. Náš klub doporučuje vyšetření  u MVDr. Jiřího Beránka, veterinární klinika – specializované pracoviště pro choroby oční, Husova 477, 530 09 Pardubice, tel. 466 262 914 nebo 603 272 796. Dr.Beránek dojíždí i na další veterinární kliniky, v Praze se můžete u něj objednat na: Veterinární klinice pro malá zvířata, Poděbradská 63a/1079, Praha 9, tel. 284 81 0471.

více o Luxaci patelly

2) OFTALMOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ NA PRA

Na základě rozhodnutí členské schůze, která se konala dne 26. 8. 2006, bylo dle návrhu poradkyně chovu rozhodnuto o povinném oftalmologickém vyšetření na PRA.Potvrzení o vyšetření na PRA se odevzdává při bonitaci. Opakuje se ve 3 letech (na základě rozhodnutí členské schůze ze dne  15. 9. 2018) a 7 letech věku jedince s tím, že pokud by byl některý jedinec vyšetřen jako PRA pozitivní, může poradce chovu nařídit okamžité vyšetření jeho rodičů.

Toto vyšetření provádí pan MVDr. Jiří Beránek (kontakty výše) a další specialisté dle seznamu.

Více o PRA

 

Dobrovolné testy

Chondrodysplázie, chondrodystrofie s rizikem degenerace meziobratlových plotének CDPA/CDDY (IVDD) DNA test

Progresivní retinální degenerace tyčinek a čípků (PRA – prcd) DNA test

Banderova neonatální ataxie (BNAt)- DNA test

Ataxie je neurologický symptom, který spočívá v poruše koordinace pohybu. V případě neonatální ataxie je špatná koordinace pohybu zaznamenána již velmi časně po narození. U všech postižených štěňat jsou popisovány podobné příznaky. Štěňata správně sají a adekvátně rostou. Ovšem ve chvíli, kdy by měla začít s aktivním pohybem, přicházejí první problémy. Postižená štěňata nejsou schopna vstát a chodit. Přes všechno své úsilí jen nekoordinovaně pohybují končetinami, tyto pohyby se často přirovnávají k pohybům při plavání. Při pokusech o pohyb se štěňata posouvají plazením dopředu a při snaze vstát okamžitě padají do strany. Často po pádu na bok pokračují v „plavacím” pohybu končetinami. Dalším příznakem je třes a houpání hlavy, které jsou nejdramatičtější ve chvíli, kdy se štěně snaží držet hlavu stabilní, například snaží-li se jíst nebo čichat k objektu. Tento třes je označován jako intenční třes. Dále je u štěňat často pozorován třes či trhavé pohyby očí. Štěňátka s BNAt musí být utracena.

BNAt je autosomálně recesivní – je třeba se proto vyhnout spojení 2 jedinců s výsledkem N/P. V České Republice je potvrzeno několik případů narození štěňat s BNAt. Testovat je proto velmi důležité.

Multifokální retinopatie  (CMR2)- DNA test

Multifokální retinopatie (Canine Multifocal Retinopathy – CMR) je autosomálně recesivní dědičná choroba způsobující poškození epitelu sítnice a vedoucí k poškození centrálního vidění. Mutace v tomto genu způsobuje atrofii pigmentového epitelu sítnice a vede k vážnému poškození centrálního vidění. Onemocnění CMR se většinou rozvíjí velmi brzy, ještě před čtvrtým měsícem života štěněte. Projevuje se podsítnicovou akumulací materiálu, způsobující šedivorůžově zbarvené léze. Tyto léze, podobné puchýřkům, mají různou velikost a tvar a jsou dobře patrné na obou očích postižených jedinců. Některé puchýřky na sítnici se mohou ztrácet bez trvalých následků, jiné vytváří neodstranitelné jizvičky. I přes trvalé poškozování sítnice postižených jedinců dochází k úplné ztrátě zraku obvykle až ve vyšším věku.

CMR2 je autosomálně recesivní – je třeba se proto vyhnout spojení 2 jedinců s výsledkem N/P. V České Republice je potvrzen výskyt jedinců s výsledkem N/P. Testovat je proto velmi důležité.

Primární hyperoxalurie typ I (PH I) – DNA test

Pro onemocnění PH je charakteristické shromažďování oxalátu a následné vysrážení krystalů oxalátu vápenatého, zejména v ledvinách, což vede k progresivnímu selhání ledvin. Pokud je kapacita ledvin k ukládání oxalátu vyčerpána, dochází k shromažďování i v jiných tkáních např. kostech, kloubech, chrupavkách, sítnici a svalech. Finská studie oznámila PH jako příčinu neonatálního úmrtí štěňat plemene Coton de Tulear a doporučila genetické testování chovných jedinců před krytím, aby bylo možné zabránit případnému narození štěňat postižených PH I (nemoc se obvykle projevuje ve věku 3 – 4 týdnů).

PH I je autosomálně recesivní – je třeba se proto vyhnout spojení 2 jedinců s výsledkem N/P.

von Willebrandova nemoc (vWD I.) – DNA test

VWD typ I je nejčastější a nejméně vážná forma vWD u savců. Je děděna autosomálně recesivně. Nemoc je charakteristická nižší koncentrací vWF (plazmatický von Willebrand factor, který hraje roli ve srážení krve) v plazmě, struktura proteinu bývá nenarušená. U postižených jedinců dochází k závažným krvácivým stavům.

VWD typ I je autosomálně recesivní – je třeba se proto vyhnout spojení 2 jedinců s výsledkem N/P.

Degenerativní myelopatie (DM) – DNA test

U postižených psů dochází k postupnému nebolestivému slábnutí pánevních končetin, problémům s koordinací a chůzí, následuje atrofie svalstva, ataxie, inkontinence a vše končí úplným ochrnutím zadních končetin. Příznaky provázející toto onemocnění jsou tak závažného charakteru, že po 3 – 5 letech od prvního projevu nemoci dochází k úmrtí. Zpravidla však pes bývá přibližně rok od objevení prvních symptomů utracen.

DM je autosomálně recesivní – je třeba se proto vyhnout spojení 2 jedinců s výsledkem N/P. Velmi vzácně se tato nemoc projevuje i u jedinců s výsledkem N/P.

Maligní hypertermie (MH) DNA test

Psi s maligní hypertermií jsou zdraví, nevykazují klinické příznaky, dokud nejsou vystaveni spouštěčům. V případě celkové anestezie se objevují hyperkapnie, tachykardie a hypertermie. Pokud není anestezie přerušena, příznaky mohou postupovat k arytmii, rabdomyolýze, selhání ledvin a smrti. Vyvolávajícími látkami jsou běžně používaná volatilní neboli prchavá anestetika (např. halotan, isofluran, sevofluran) a nepolarizující svalová relaxancia jako je sukcinylcholin (Roberts et al. 2001, Brunson et al. 2004). Léčbu je nutné zahájit přerušením anestezie. Chlazením organismu a podání antidotik, látek snižujících svalové napětí, např. dantrolen. Pro psi postižené MH je možné zvolit alternativní anestetika, důležitá je i premedikace, protože stres může být faktorem přispívajícím k rozvoji klinických příznaků (Brunson et al. 2004).

Dědičnost MH je autosomálně dominantní. Pouze jediná kopie mutovaného genu je dostačující pro vznik klinických příznaků. Riziko přenosu na potomka u jedince s výsledkem N/P je 50 %.

Možné výsledky DNA testů:

Zdravý jedinec
N/N – negativní
N/P – přenašeč

Nemocný jedinec
P/P – pozitivní

BAER test na hluchotu

Čerpáme z článku MVDr. Petra Šrenka, klinika Jaggy:

Hluchota je vázána u zvířat s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat a snížit její výskyt kontrolovaným chovem. Klininické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná-li se o postižení jednostranné či oboustranné. U oboustranně (bilaterálně) hluchých jedinců můžeme pozorovat potíže s orientací, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou. Tyto deficity však ve většině případů zůstávají maskovány, pokud jsou štěňata držena pohromadě a jedinci hluší tak “kopírují” chování jedinců slyšících. Prakticky neodlišitelní jsou jedinci slyšící na obě uši od jedinců jednostranně hluchých. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER , brainstem auditory evoked potentials – respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene.

Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně determinováno. Na základě publikovaných klinických studií a experimentů lze však postulovat základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů.

Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření: Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze snížit prevalenci postižených jedinců v populaci pod 15%, přičemž výskyt oboustranně hluchých zvířat by měl klesnout pod 4%.

Jak již z textu vyplývá, lze oboustranně slyšící jedince identifikovat pouze za pomoci audiometrického vyšetření (BAER).